Římskokatolická farnost Švihov

Klášter Školských sester de Notre Dame v Horažďovicích ožil o druhém říjnovém víkendu hlásky (občas také pořádným křikem) 19 dětí (1-5. třída), které se sešly před klášterním kostelem P. Marie v 10.00 hod., aby se společně vydaly hledat poklad. Ten jim, na blíže neznámém místě, zanechala P. Maria... Tak nějak by se mohlo začít vyprávění o prvním setkání dětí, které navštěvují náboženský kroužek ve švihovské a horažďovické farnosti. V obou případech učí náboženství sestry zmiňované kongregace – s. M. Bernadetta a s. M. Gratia. Děti měly postupně sestavovat větu, která by je dovedla k pokladu. Za každý splněný úkol dostaly jedno slovo. Do úschovy je získal ten, kdo se většinou nejvíce snažil, nebo koho skupina, či sestřička vybrala. Hlavně se nesmělo ztratit, protože jinak by věta nebyla úplná… . Děti se do plnění úkolů pustily se zápalem, který jim vydržel až do konce a odměnu v podobě nalezeného pokladu – ukrytého v klášterním kostele – si opravdu zasloužily.

V neděli jsme společně slavili mši svatou ve farním kostele v Horažďovicích, který už dlouho neviděl tolik dětí v prvních lavicích pohromadě. Místní pan farář, P. Nikola, měl z toho upřímnou radost a děti kupodivu během mše také moc nezlobily. Přesto se náramně těšily na teplý čaj, protože podzimní sluníčko je přece jen poněkud zubaté, a vydržet v kostele déle než hodinu je pro dětI mezi 1. až 5. třídou velmi dobrý výkon. Po společné svačině mohly děti napsat „dopis P. Marii“ – poděkovat ji za to, co minulý den prožily, za poklad, který našly, ale také se jí svěřit se svými starostmi, nebo poprosit za rodiče, kamarády atd. Napsané dopisy jsme pak odeslali speciální kouřovou poštou přímo do nebe. Před obědem jsem ještě vytvořili nástěnku, kde se uplatnila předchozí tvorba dětí. Po dobrém obědě byl ten správný čas na malou procházku. Po návratu již na děti čekal poslední úkol – výroba malého dárku pro někoho blízkého. V 15.00 hod. bylo společné modlitební zakončení v kapličce a od 15.30 se děti rozcházely do svých domovů s příslibem, že toto setkání nebylo poslední… .

Nebylo by úplné, kdybych se nezmínila o úkolu, který z našeho pohledu organizátorů byl pro děti nejobtížnější, ale který zvládly na jedničku. Bylo to vlastně poslední úkol, jehož splnění mělo dětem dát poslední chybějící slovo do hledané věty. Děti se měly, podle předem sestaveného pořadí, střídat v klášterní kapličce v krátké adoraci – asi po 5 minutách. Zatímco se někdo z dětí modlil, ostatní se dívaly na oblíbené dětské video „Doba ledová“. Nebylo proto jednoduché uposlechnout výzvy a opustit rozkoukaný film a jít do kapličky, kde byla tma - jen před obětním stolem hořely svíčky zapálené jednotlivými dětmi. A přesto právě tento úkol na většinu dětí nejvíce zapůsobil a nejvíce se jim líbil. Některé z dětí byly schopny se  modlit spontánně nahlas takovým způsobem, že by to bylo možné dát jako krásný vzor pro vyjádření díků či přímluvy.

A tak doufáme, že toto první setkání dětí nebylo poslední. Rádi bychom do konce tohoto kalendářního roku zorganizovaly jeho druhé pokračování – opět v Horažďovicích nebo v prostorách švihovské fary. A také doufám, že se na tom příštím setkání sejde o něco více zástupců ze švihovské farnosti než na tom prvním.

M. Bernadetta de N.D.