S každým z nás tedy Bůh počítá.
„Dříve než jsem tě utvořil v lůně, znal jsem tě; dříve než jsi vyšel z mateřského života, posvětil jsem tě. Nelekej se lidí“ (srov. Jer 1,4-8).
Hospodin mě povolal od matčina lůna, již v mateřském životě mě nazval jménem. (Iz 49,1)
Děkujme Bohu, že si nás vyvolil ještě před stvořením světa, abychom žili v lásce. Sám se rozhodl, abychom byli přijati za jeho děti skrze Ježíše Krista. (srov. Ef 1,3-5)
S každým z nás tedy Bůh počítá.
Na každého z nás s láskou myslel již před stvořením světa.
Každý z nás zde má své místo, nikdo z nás není nechtěným.
Nikdo z nás není osamocen v temném a chladném vesmíru.
Vědomí, že jsme přijímáni a milováni,
nám může dodávat tvořivou sílu realizovat v životě dobré věci,
nám může dodávat sílu přijímat druhé lidi s láskou,
nám může pomáhat velkoryse jednat s lidmi, kteří nám nepřejí.
Vědomí, že s námi Bůh počítá a že jsme jím chtěni,
nám dodává sílu zdolávat životní překážky a obtíže,
nám dodává sílu „nelekat se lidí“ a nežít jen pod diktátem druhých,
nám dodává sílu být sami sebou a žít životem svobodných Božích dětí.
Protože jsme zamýšleni, očekáváni, milováni a povoláni
být aktivní součástí tohoto světa.
„I když mě moji rodiče nechtěli, Bůh mě chtěl.“