První pátek - SRDCE JEŽÍŠOVO
Co je na prvních pátcích tak zvláštní?
Naši rodiče vyrůstali chodíce do kostela v každý první pátek měsíce a účastňujíc se pobožnosti Nejsvětějšího srdce Ježíšova, ale v posledních desetiletích tyto zbožné zvyky vyšly z praxe a některými jsou odmítány jako "staromódní" anachronismy.
Hlavní důvod poklesu zájmu o tuto oddanost je pravděpodobně zakořeněn v jednoduché ignoranci: lidé neznají smysl prvních pátků, rodiny a farnosti jednoduše adekvátně neposunuly informace o jejich důležitosti další generaci. Toto je pět věcí které byste měli vědět.
1. Jak začala prvopátková pobožnost?
Zatímco někteří světci odkazovali na Nejsvětější srdce Ježíšovo už století předtím, v roce 1673 francouzská vizitantská mniška Markéta Marie Alacoque měla zjevení Ježíše, v nichž žádal Církev, aby uctívala jeho Nejsvětější srdce. Ježíš zejména žádal, aby věřící "přijali Svaté přijímání o prvních pátcích během devíti po sobě jdoucích měsíců". Požadavek byl spojen s konkrétním slibem daným těm lidem, kteří uctívali a podporovali oddanost k Nejsvětějšímu srdci Ježíšovu. Po smrti Markéty Marie se prvopátkový zvyk šířil Církví - schválený papeži a propagován světci - ale výrazně nabral na popularitě, když byla Markéta Marie prohlášena za svatou v roce 1920 Papežem Benediktem XV.
2. Proč devět po sobě jdoucích měsíců?
Číslovka devět je tradičně spojována s novénou a má svůj původ v devíti dnech, které apoštolové strávili v modlitbě před Letnicemi. Novéna poskytuje prodlouženou dobu na přípravu a vnitřní obnovy.
3. Co mám dělat během prvních pátků?
Jít na mši svatou a přijmout Sv. přijímání se záměrem uctění Nejsvětějšího srdce Ježíšova. Pokud nejste ve stavu milosti a tudíž nemůžete přijímat, budete se také muset jít vyzpovídat.
4. Jaké "přísliby" jsou spojeny s touto pobožností?
Ježíš řekl sv. Markétě Marii: "V přebytku milosrdenství mého srdce ti slibuji, že moje všemohoucí láska poskytne těm, kteří na první pátek během devíti po sobě jdoucích měsíců přijmou Sv. Přijímání, milost závěrečného pokání: nezemřou v mé nelibosti a ani ne bez přijetí svátostí; a mé srdce bude jejich bezpečným útočištěm v této poslední hodině." To znamená, že pokud člověk věrně příjme Svaté přijímání v první pátky během devíti po sobě jdoucích měsíců, Ježíš takovému člověku zaručí další milosti v hodině jeho smrti, což umožní očistit ho od hříchů a přijmout poslední pomazání (pokud si to situace vyžaduje).
Tento příslib je posledním z 12ti příslibů spojených s oddaností Nejsvětějšímu srdci Ježíšovu, zejména pokud někdo ve svém domově obraz Nejsvětějšího srdce Ježíšova vystavuje:
1. Dám jim všechny milosti potřebné jejich stavu.
2. vnesu pokoj do jejich rodin.
3. Potěším je v trápeních.
4. Stanu se jim bezpečným útočištěm v životě a zejména v hodině smrti.
5. Vyleji hojnost požehnání na všechny jejich akce.
6. Hříšníci najdou v mém Srdci zdroj milosti a nekonečné moře milosrdenství.
7. Lhostejné duše se stanou horlivými.
8. Horlivé duše dosáhnou velkou dokonalost.
9. Požehnám také domy, kde bude vystaven a uctíván obraz mého Nejsvětějšího Srdce.
10. Kněžím dám dar, že obrátí i nejzatvrzenější srdce.
11. Jména těch, co budou šířit tuto úctu, budou zapsány v mém Srdci a nebudou z něj nikdy vymazány.
12. Všem, kteří přistoupí k sv. přijímání na první pátek během devíti měsíců nepřetržitě po sobě, slibuji milost pokání při umírání - nezemřou v nemilosti, ani bez svátostí. Mé Srdce jim bude bezpečným útočištěm v posledních chvílích života.
5. Jsou první pátky "vstupenkou" do nebe?
Není to tak jednoduché jako jen chodit na mši během devíti měsíců a pak se na to vykašlat a už nikdy nejít na mši sv. ba dokonce vést hříšný život! Celý smysl této pobožnosti je přitáhnout osobu blíže ke Kristovu srdci. Pokud člověk splní tyto požadavky s upřímnou vírou, je přirozeně jasné, že bude blíže k Bohu a bude tak lépe připraven na smrt. Jakmile je ale tato pobožnost vnímána pověrčivým způsobem zanedbávajícím potřebu žití ctnostného života, všechny výhody padají a Ježíšovy přísliby se stávají neplatnými.
Ježíš chce, abychom spočívali na jeho srdci, jako sv. Jan, a prvopátková pobožnost je pro nás příležitostí, jak se s ním setkat častěji než jen o nedělích a možností prohloubení naší lásky k němu.
Poznat, milovat a věřit tomu, že můžeme spočívat v Nejsvětějším srdci Ježíšově a odložit tak naše úzkosti, je přesně to, o čem je myšlenka prvních pátků.