Jdi na obsah Jdi na menu
 


Špitální kostel sv. Jana Evangelisty - Švihov

4. 1. 2007

 

 

 

Z knihy: Františka Zemana - Kniha o Švihově a okolí;

sepsal František Teplý, archivář.

Rok vydaní: 1927.

 

 

 

Špitální kostel sv. Jana Evangelisty. 

 

Měl pojmenování po špitálu, jenž hned vedle něho stával z fundace pánů Švihovských. Ústav připomíná se poprvé r. 1342. Dle starého podání a nepatrných známek bylo toto nynější č.31. Kostelík stojí dodnes na východním konci města skoro při řece a mostu státní silnice, postavený v přesném slohu gotickém. Dle úsudku znalců povstal ve dvou rozličných dobách. Loď bez podpůrných pilířů na přelomu století 13. do 14tého, persbyterium pak s opěracími pilíři ke konci 15. věku. Nejspíše dal presbytář stavěti Půta Švihovský právě tak jako zámeckou kapli. Soudí se tak z dosud znatelného znaku Pánů Švihovských, vymalovaného na jedné hlavici mezi žebry lodního klenutí, jakož i z toho že týž Půta uvádí se v nápisu o posvěcení svatyňky ke dni 24. V. 1504. Jak se čte (nově přepsaný) na její pravé straně lodní: Anno Domini 1504 die vero 24. mensis maji consecrata est est haec ecclesia hospitalis per reverendissimum praenobilem ac doctissimum dom. d. Petrum Lom hieropolensem suffraganeum Ratisbonens, in honorem Sti. Johannis Apostoli et evangelistae: In dominio magnifici ac generosi d.d. Puotha de Ryzmberk, dni in Švihov et Rábí, supremi judicis regni Bohemiae. Dedicationis vero dies recte celebratur dominica infra octavam Ascensionis Domini. (L.P. 1504 dne 24. měsíce května posvěcen tento špitální kostel od nejdůst. urozeného a veleučeného p.p. Petra Loma, hieropolského suffragana řezenského, ke cti sv. Jana apošt. Evangelisty, na panství velmožného a urozeného p. Půty z Rýzmb., pána na Švihově a Rábí, nejv. sudí království Českého. Den posvěcení pak správně se slaví v neděli v oktavu Na nebevstoupení Páně.)

 

Chrámová loď jest asi 11,30 m dlouhá, 9,50 m široká, presbyteř 40 3´ délky, 30 4´ šířky. Hvězdicovyté žebrovaté klenutí je v lodi zakulacené, v kněžišti ostré. Presbyterium má 6 mohutných opěráků, 3 na severní, 3 na jižní straně. Mezi těmito pilíři hledí na nás 4 velká gotická okna s kamennými pažbami a to dvě k jihu, jednoho k východu, poslední k severu. Podobně okna v lodi, jedno na sever druhé na jih třetí malé v průčelí kostela k západu. Prostor mezi lodí a presbyteriem, o nějž je toto užší loďě, jest na jižní straně zároveň s lodní zdi až k nejbližšímu pilíři zazděn a sklenut. V této zdi prohledá podlouhlé úzké okénko s kamenným obložením zvláštního slohu. Z vnitřku kostela vedly do tohoto prostoru čtyřhranné dveře s kamenným ostěním: patrně tam měli sakristii.

 

Do kostela vcházeli jenom jedněmi dveřmi v lodi na severní straně. Ty dřevěné dvěře s kameným gotickým ostěním nachází se nyní v domovní síni na levé straně ve zdi a vedou do bývalého skladiště (vojenského, když tu jízda přezimovala), upraveného tam, kde stával druhý velký oltář. Na místě někdejších chrámových dveří postavili veliká vrata do kostelní lodi, která slouží za kůlnu nebo za skladiště. Nad presbyteří, které je o něco nižší lodi a od téhož odděleného pověděným štítem, pnula prý se vížka se 2 neb 3 zvony. Po zrušení jeden (prý) dostali Štěpánovští, druhý podnes na věži švihov. farního kostela (umíráček).

 

Kostelík dle všeho ukrýval 3 oltáře, kazatelnu, na kůru varhany. Na velkém oltáři spatřovala se socha sv. Miláčka v přirozené velikosti, na jednom z postraních oltářů neveliký a prý chatrný obraz Proměnění Páně, na druhém sv. Rodiny.