Římskokatolická farnost Švihov

Místní kostel sv. Petra a Pavla připomíná se ve starých záznamech „librierectianum“ již v roku 1384. V době, kdy byl kraj spustošen od Švédů, bylo obyvatelstvo nuceno hledati záchranu v hlubokých lesích. Po uzavření míru Vestfálského r. 1648 vraceli se zbytky zuboženého lidu do spustošených vesnic. Bída byla veliká a o kněžstvo byla veliká nouze a proto nemohla býti obsazena fara Dolanská

    Roku 1623 stal se chrám sv. Petra a Pavla fíliálním chrámem Chudenickým, roku 1671 filiálním chrámem do Poleně, 1672 - 1673 fil. chrámem do Švihova, r.1672 jmenuje se fara spustlá, patronem jejím byl Ladislav Wiederspergar a Griselda Oplová. V roce 1675 připomíná se, že byl zde farářem Prior Adriám Bammer v roce 1676, administrátor Jeroným Gebhardt, řádový dominik v Klatovech, roku 1681 - 1682 Jan Václav Bonhomíus, v roce 1696 v červnu byl praesentován za faráře v Dolanech Antonín Příhoda z Domažlic, který zde působil 14 let. Po něm nastoupil Fr. Leopold Felise, za něhož byli osadníci zavázáni přispívati na výživu faráři z výtěžku polního, také za něj přišla z Prahy rektifikační komise, které předložil k rozhodnutí spor o Kněžskou korunu a žádal, aby byla přišknuta k faře Dolanské. Komise neuznala důvody a nařídila tehdejšímu rektoru, jako patronovi fary a majiteli dolanského statku, aby jako náhradu za sporné právo poskytoval faráři dolanskému a jeho nástupcům dříví z panských lesů, s tou podmínkou, aby o ně každoročně žádali.

    Tím byla rozepře skončena, ale nikde není poznamenáno kolik dříví se
vykazovalo. V roce 1771 - 1772 řádil v naší vlasti hladomor. Na naší osadě v prvním roce skosil 70 lidí a v druhém 157, ale zdá se, že zemřelých bylo daleko více, neboť za čtyři měsíce, červenec až září 1772, kdy mor ještě v cele zemitroval, není v naší úmrtní matrice zápisu.

    Farní pamětní knihu založil farář Jan Antonín Lange. Po nastoupení faráře Dominika Kohouta v r. 1794, bylo jím prohlášeno, že předchůdce nezanechal v pamětní knize žádných zápisů na škodu kostela i fary. Týž farář poznamenává v pamětní knize obsah některých důležitých listin:
1) aby jako dosud vydávalo se z panství Dolanského tolik dříví kolik hopotřebuje
2) odvádění másla do věčné lampy, v kostele bylo nahrazeno penězi - 1 libra másla za 10 krejcarů.

    Mezi jinými připomíná, že od nepaměti byli všichni domkáři povini odpracovati faráři jeden den v roce buď v senách, ve žních, nebo výmlatu,za čež dostávali svačinu a večeři.

    Byli to z Dolan: Vojtěch Paumer č.p. 6, Vojtěch Chodt č.p. 14, Jan Kozák č.p. 17, František Švejda č.p. 22, Maatěj Klouda č.p. 23, Ondřej Kozák č.p. 24, František Kozák č.p. 26. Tuto povinnost měli i z ostatních vesnic na osadě. V roce 1795 odváděli desátky trojího obilí : z Dolan po 1 strychu: Jan Piťha č. 5, František Duchek č. 7, Michal Metlička č. 9, Jakub Janeček č. 10 po půl strychu: Matěj Bosák č. 4, Jan Piťha č. 11, Jiří Janeček č. 15, Jan Bosák č. 16, František Beneš č. 19, Matěj Hronek č. 25, Václav Bulín č. 70, Josef Bosák č. 72, Ostatní obce odváděti měli touž povinost.


    Roku 1795 daroval kostelu šlechtic Petr de Morzin mramorovou křtitelnici z reflektáře jesuitské koleje. Poněvadž starý kostel hrozil sesutím počal se starati místní farář Dominik Kohout za pomoci horlivého ředitele panství Dolanského ze svrčovského Jana Romera o stavbu nového kostela na nějž odkázal farář Jan Bidžovský 1767 zl. 26 hr. Roku 1795 pozval okresní komisi z Klatov, která uznala nutnost stavby. Na to podal žádost na guvetniu a Praze, ale za tehdejších nepokojů od Francouzských vojsk nebylo žádosti vyhověno, až teprve v roce 1796, kdy farář pozval novou komisi, vyhotoven plán a rozpočet, byla stavba povolena na náklad studijního fondu, který dal zřídit císař Josef II, ze zabraného jmění církevního za zrušení klášterů a kostelů. Ředitel Jan Romer ustanovený správce stavby, svěřil provedení Matěji Staňkovskému, zednickému mistru a hostinskému z Dolan č.p. 33.Opatřil vše potřebné ke stavbě, zvláště kameny na dlažbu a schody ze zrušené kaple sv. Jana Křtitele nad Týncem, jež od osadníku za veliké zimy přivezeny byly. Ostatní dlažbu, schody a kamené sloupy ke vchodům zakoupil ze zrušeného kostela sv. Volfganga z Chudenic. Starý kostel byl zbořen, ponechána z něho jen stará věž 32 m vysoká a na místě tom postaven kostel nový, 23m dlouhý, 16m široký, z jedné lodi s postranními chory aw dvěma sakristiemi. Dne 9.3.1797 položen byl za hlavním oltářem na straně epištoly obrovský základní kámen, který byl před dvěma roky u vsi Svrčovci vykopán a za kruté zimy a velkých sněhů 32 voly přivezen na líhách. Kamen byl vysvěcen lukavickým vikářem a farářem z Břeskovic. Do kamene byly vloženy ostatky svatých mučedníků Pia, pap, Prima, Placida a Reperáta, jakož i tehdejší mince a dvě listiny česky a latinsky psané. Roku 1799 na den Posvěcení chrámu byl vysvěcen. Před ůmrtím Dom. Kohout (1801) poznamenává v pamětní knizemimo jiné toto: Ředitelem panství Dolan a Svrčovského byl Jan Romer, kontrolorem Jan Sedláček, lesním hajným Jan Paleček, varhaník Jos. Mayer, znalý všech hudebních nástrojů, za něhož poprve zavedena byla v kostele takzvaná figurální mše svatá s hudbou, kostelníkum byl Ondřej Kozák. Představenými v jednotlivých obcích byli v Dolanech: Frant. Piťha, radním Jos. Harašek, v Malechově: Martin Klajsner, radním Tomáš Maršálek, v Chlumské: Martin Sláma, v Řakomi: Jan Šimánek, ve Svrčovci V. Hais, radním a zároveň starostou v Andělicích byl Josef Hruška, v Balkovech: Michal Bosák. všech osadníků tehdy bylo 1388.

    Roku 1813 byl kostel vydlážděn kameny ze zrušeného kostela sv. Volfganga u Chudenic. Roku 1815 pořízeny varhany ze sbírek, roku 1817 postaven na dvoře fary domek zvaný kaplanka, r.1825 byla pořízena křížová cesta od klatovského malíře Emana Lemana za 48 zl., roku 1826 dokončen hlavní oltář a 1827 zhotoveny dva postranní oltáře: sv. Kříže a patronů zemských od řezbáře horažďovického , Jana Turnovského za 40 zl. ze sbírky, k níž nejvíce přispěli Dolanští. Roku 1829 odkázal Jiří Janeček 40 zl. na kazatelnu, která od téhož řezbáře byla zhotovena.


    Roku 1830 byly oba postraní oltáře za 52 zlatých obarveny a pozlaceny a sice: na oltář sv. Kříže věnoval Svrěsvecký mlynář 30 zl, na oltář sv. patronů zemských hostinský z Dolan Mál. Stankovský 20 zl. Práci tu provedl klatovský malíř Josl Brunar, týž malíř natřel a pozlatil r. 1832 kazatelnu za 42 zl. a nakreslil za hlavním oltářem na zdi fresco za 30 zl. Roku 1833 pořízeny dvě řady lavic. Když pak farář Matěj Pimperle hájil práva fary proti patronovi, komáhal se mimo dávky piva hlavně dříví, které ho před tí dostávali faráři dolanští 42 sáhu a později 32 sáhů, byl nucen v květnu 1840 komutovati a vyměniti si místo s farářem v Bohumilicích, Dominikem Wirthem.

 Dne 30 dubna 1851 zrušen byl na žádost osadníků a patronotního úřadu tak zv. obilních desátek, který osadníci od pradávna byli povinni faráři odváděti, jakož i deputát dříví 42 sáhů, které farář od vrchností dostával a z výkupu toho byl zřízen fond, z něhož měl farář dostávati v pololetních lhůtách ročně 287 zlatých. Výkupem přišla tehdy fara Dolanská v roční deputátní dávku dříví 42 sáhu a tři a půl sudu piva, ale na prosbu faráře Aloise Matoušovského bylo dříví i pivo na zvláštní žádost vždy na 6 let
povolováno.

    Po tři roky 1850 - 1853 byli ubytováni v Dolanech tudíž i na faře husaři z Klatov, kteří působili mnoho výloh. Roku 1859 byla zakoupena nová veliká křížová cesta od plzeňského malíře Herzoga za 400 zl.


    V červnu 1856 byly spravovány ua laděny varhany, kostel uvnitř i venku nabílen. Práce obstarával Matěj Stankovský, mistr zednický z Dolan č. 33. Roku 1858 byl malován obraz sv. Petra a Pavla u Matky boží Pomocné, malířem Janem Herzogem z Plzně.


    Rok 1897 byl rokem jubilejním. Na památku prvního století založení farního chrámu Páně, konaly se veliké pobožnosti, po těchto se průvod odebral na hřbitov a po obřadech byly u hřbitova zasázeny čtyři jubilejní lípy a po návratu usazena též jedna lípa při faře proti bočnímu vchodu do kostela. Na podnět misionářů podnikli zbožné dívky na osadě sbírku na sochu Panny Marie Lurdské, která vynesla 221 zk. Socha s jeskyní objednána od Ferd. Stuflesera ze St. Ulrich - Groden v Tyrolsku za 80. zl a příslušný oltář zhotovil domácí truhlář Jan Falout se synem Ondřejem z č. p. 109. Oltářní kámen opatřil biskupský ceremonář veledůst. František Zeman z Malechova. Celé zařízení stálo 220 zl. Oltář vysvěcen r. 1897.


    Na staré věži byly umístěny v roku 1898 hodiny ze sbírek za 1000 Korun. Sbírku na tyto hodiny obstarávali mládenci, kteří na bigofony vyhrávali zámožnějším občanům v jejích jmeninách a tím z výtěžku za tři roky vybrali 900,- Korun.

    Dále na věži nalézaly se čtyři zvony z nichž tři byly rekvírovány v první světové válce pro válečné účely. Dne 18 března 1833 byl sňat z věže původní velký zvon sv. Petra a Pavla, který byl rozpuknutý a odvezen k přelití do Plzně, 9. června t.r. vyl přivezen přivezen zpět plzeňským zvonařem Václavemm Pernerem a ještě ten den bylo na něj zvoněno, ale tento zvon byl proti dřívějšímu malý a měl slabý hlas, takže byl 12. června t.r. opět sňat a odvezen do Staňkov. Dne 23. prosince t.r. byl znovu zavěšen a bylo na něj zvoněno až do první světové války. Druhý malý zvon s obrazem Nanebevzetí Pany Marie, ulil Václav Perner, zvonař z Plzně. Třetí malý zvon sv. Vojtěcha a Pany Marie Růžencové, ulil Vilem Seitz v Plzni r. 1701 a přelil jej Leop. Schifaner z Klatov v roce 1908, byl dán do muzea v Klatovech a ulit nový 31 kg, za 132,- Kor. Čtvrtý zvon ulil v 15. století Jan Kovář. Tento zvon na zakročení památkového úřadu v první svět. válce zůstal na věži jako památný zvon.

16. února 1835 udeřil blesk třikrát do věže, která shořela. V pravém rohu lavatorium nalézá se z pestrého mramoru zbytek reflektáře jesuitské koleje z Klatov z konce 16. století.


    V roce 1910 byl kostel sbílen a uvnitř vymalován na náklad Bartoloměje Švece, rolníka z Dolan č. p. 11 a Jana Pitáka z Balkov za 1400,- Korun. V roce 1904 byla dána na náš kostel nová kritina, místo šindele dány byly tašky, při čemž musel býti krov zesílen. V roce 1908 na oslavu panování cís. Fr. Josefa I. byla zasázena jedna lípa při cestě na jižní straně kostela dna 27. dubna.

    Jelikož na stropu a zdech chrámových dělaly se povážlivé trhliny byl kostel na náklad patronátu a osady železem stažen a eternitem přikrit v roce 1923. V roce 1925 začalo se vybírati dobrovolnou sbírku na nové zvony- Vybráno bylo: v Dolanech 5081,-Kč, v Balkovech 250,- Kč, V Komošíně 75,- Kč, v Sekrýtě 19,-Kč, v Chlumské 330,- Kč, v Malechově 1240,-Kč, ve Výrově 460,-Kč, v Řakomi 1270,-Kč, ve Svrčovci 1020,-Kč, v Andělicích 75,- Kč, spořitelní spolek Kampelička 5 000,-Kč, Rolnický mlýn ve Svrčovci 1000,- Kč: celkem 15 991,- Kč, k tomu za rekvírované zvony 1359,- Kč 37 hal, dohromady 17 350,-Kč 37 hal.

    Zvony byly objednány od firmy Rudolf Perner z Českých Budějovic, který dodal následující zvony: Zasvěcený sv. Petru ve váze 237 kg a 20dkg, laděný na cis2, Zasvěcený sv. Pavlu ve váze 199,70 kg, laděný na e2, Zasvěcený p. Marii ve váze 98, 50 kg. laděný na fis2, čtvrtý zvon je starý, váží 56 kg, laděný na a2. Zvony laděny byly na píseň Tedeum. Objednány na 28,-Kč, 1kg zvonoviny. Firmě placeno 13 800,-Kč. Ostatní výlohy, doprava, montáž, hudba, provazy atd. obnášely 749,30 Kč, tedy celkem 17 550,02 Kč. Zbytek 2800,-Kč uložen v kampeličce, z něhož v roce 1925 zakoupeny jesličky do chrámu od firmy Emi Vývodové z Příbrami za 1750,-Kč.


    Hlavní oltář dřevěný, mramorovaný se zlatými ornamenty, je dobré práce, slohu pozdě renesančního z polovice 17 století. Obrazy na něm sv. Petra a Pavla a Matky Boží Pomocné maloval r. 1858 plzeňský malíř Jan Hercog. Obraz sv patronů a levém bočním oltáři, postaveny v poloviční velikosti životní, maloval dobrý mistr v kresbě i koloritu z počátku 18 století, místy přemalováno Hercogem. Krucifix na levém bočním oltáři nápis: Ke cti přehořkého umučení a smrti Krista Pána, tento kříž postaviti dal Jan Fischer r. 1661.

    Dne 24. května 1924 - biřmování

    Dne 17. července 1932, v 16.hod., právě kdy se odbývala valná hromada elektrizace přerušeno bylo jednání požárním poplachem, který způsobil mezi přítomnými nemalý rozruch. Návštěvníci ustrašeně hrnuli se na náves, kde seznali, že hoří uvnitř kostela. Hasiči pohotově natáhli hadice a postavili motorovou stříkačku, kterou bohužel nemohli spustit až po delší namáhavé práci.

Na štěstí chytily z neznámých důvodů pouze starobilé varhany, na kterých se požár omezil, neboť jakmile dostali vodu byl ulit oheň v krátké době. Nejvíce byla ohrožena věž s hodinami, odkud by se byl požár rozšířil na celý kostel.

Škoda byla veliká, neboť památné varhany, které byly přivezeny od sv.

Volfganga z Chudenic byly úplně zničeny, taktéž malba v celém kostele byla dýmem začerněna a bylo třeba tuto znovu vymalovati. Za několik dní po požáru dal patronát kostel znovu přemalovati za obnos, který obdržel od pojišťovny. Koncem října byl kostel dohotoven malířem Papouškem z Klatov, malba v kostele je tatáž jako byla před požárem. Služby boží konaly se každodenně.

    Po velkých přípravách a opravách jek na kostele, tak i na faře (obílen kostel i fara), byla obec Dolanská poctěna návštěvou biskupa Eltschknera z Prahy, který dne dne 2. června 1938 za pěkného počasí udělil našemu katolickému dorostu událost - biřmování.

Tohoto aktu zůčastnilo se mnoho kněží z okolí a v plném počtu věřící z celé osady. Biskupa uvítaly družičky, starostové i přifařených obcí a krojovaný sbor hasičský.

Biskup po biřmování projevil radost nad okázalým uvítáním a udělil osadě biskupské požehnání, načež po slavnostním obědě odpoledne odjel za zvuku zvonů kostelních.

Zdejší děkan Jan Švec daroval hasičům za audienci při biskupské mši 50,-Kč do hasičské pokladny.

    V říjnu roku 2000 byly instalovány věžní hodiny, které stály 18 000,-Kč s tím, že byla poskytnuta sleva 10 000,-Kč. I přesto, že kostel patří církvi, tyto hodiny jsou majetkem obce.
 

    V únoru roku 2001 byla poražena lípa u kostela, která byla asi 300 let stará. Jednalo se o lípu velkolistou s obvodem kmene ve výčetní výšce 306cm a výškou 24m. Lípa se nacházela ve vzdálenosti 8m od zdi kostela a 80cm od obvodní zdi zahrady, ve které se nachází mateřská škola. Lípa byla v minulosti poškozena neodborným řezem jehož důsledkem byla narušená stabilita stromu a vznik velké dutiny v kmeni stromu.

Cena vyúčtovaná za pokácení stromu činila 17 527,-Kč. Na místo této lípy byli ihned vysázeny tři malé téhož druhu.

*******************

2012 veřejna sbírka a přispěvek s obci- oprava varhan .

16.05.2017 kostel je předan obci.

2023-2024 oprava krovu a střechy a fasady kostela spolufinancován Evropskou unií.